30 dní modliteb za svět islámu :: Aktuálně

Muslimové věří, že islám začal již s prvními lidmi Adamem a Evou, kteří se odevzdali Bohu. Slovo „islám“ znamená „odevzdání, podřízení se“. Abrahama, Mojžíše, Davida a Ježíše považují muslimové za proroky islámu. Mnozí muslimové dokonce věří, že Adam postavil prvotní Bajt Alláh (Boží dům) v Mekce, takzvanou Ka'bu. Tato kamenná stavba zahalená černou látkou zde skutečně stojí velmi dlouho, již od dob nejznámějšího z muslimů, Mohameda.

Islámu lze stěží porozumět bez alespoň základního povědomí o Mohamedově životě. Tohoto muže ctí všichni muslimové jako posledního a největšího z proroků. Islám jej považuje za „dokonalého člověka“. Mohamed není v žádném případě pokládán za nadpřirozenou bytost ani není uctíván, nicméně slouží jako vzor, podle něhož by měli muslimové řídit své vlastní jednání. Zobrazování Mohameda je zakázáno ve snaze zabránit modlářství.

Rané období Mohamedova života: Prorok islámu se narodil roku 570 n. l. v Mekce v Saúdské Arábii. Patřil k rodu Hášimovců z vlivného kmene Kurajšovců. Po většinu Mohamedova života bylo v Arábii značně rozšířené uctívání pohanských model. Hlavním centrem modloslužebnictví v oblasti byla právě Mekka, kde Arabové uctívali odhadem 360 bohů a bohyní. Muslimští historikové se domnívají, že si Mohamed již jako malý chlapec uctívání model ošklivil a žil morálně čistým životem.

První zjevení: Podle muslimských zdrojů začal Mohamed v roce 610 (ve svých čtyřiceti letech) dostávat zjevení a pokyny, o kterých věřil, že pocházejí od archanděla Gabriela (arabsky Džibríl). Tato „zjevení“ tvoří základ Koránu. Mohamed hlásal, že jeho zjevení jsou posledním a svrchovaným poselstvím od jediného nejvyššího Boha, ačkoli jej zpočátku trápily pochybnosti, zda je skutečně prorokem. Zakázal uctívání model a zavedl nové politické i náboženské uspořádání v Medíně a nakonec i v Mekce. Zemřel přirozenou smrtí v roce 632 v Medíně v Saúdské Arábii.

Vztahy s židy a křesťany: V průběhu svého života se Mohamed setkal s mnoha lidmi, kteří byli alespoň formálními křesťany. Celou řadu náboženských konceptů a zvyklostí pochytil také od příslušníků místních židovských komunit, které sídlili v Mekce a Medíně. Židé však Mohameda coby proroka nepřijali a došlo mezi nimi k vážnému konfliktu. Korán obsahuje mnoho židovských a křesťanských myšlenek, zvyklostí a historických událostí, byť je často podává ve zkreslené podobě.